Ortézy horních končetin

ORTOTIKA HORNÍ KONČETINY

Na rozdíl od ortézy pro dolní končetinu, kde nejčastěji jde o kompenzaci porušené nosnosti, se u horní končetiny snažíme ovlivnit biomechaniku úchopného ústrojí. Jde o velmi složitý soubor pohybů. Svou funkcí je horní končetina protikladem dolní končetiny, která nese váhu celého těla a přitom přibližuje člověka k předmětům. Horní končetina naopak přibližuje předměty k tělu.

Porušení funkce nebo ztráta části či celé horní končetiny je vždy psychicky hůře snášena než dolní končetiny. Žádnou pomůckou nelze nahradit porušenou funkci ruky.

Ramenní ortézy udržují kloub v addukci nebo abdukci, fixují a částečně nebo úplně znehybňují končetinu.

Loketní ortézy buď mohou plně fixovat končetinu v kloubu nebo aretačním kloubem vymezí pohyb. Zápěstí a ruka při onemocnění centrální nervové soustavy dochází k chabým nebo spastickým parésám, které vedou k deformacím a kontrakturám.

Hemiplegie přichází jako následek onemocnění nebo traumatického poškození mozku. Má tři fáze: 

• Akutní fáze
• Stádium klinické rehabilitace
• Adaptace

U všech tří je vhodné použití ortézy

V začátku – polohovací k prevenci kontraktur a posléze rehabilitační ortézou tzv. DAHO. Pro flekční postavení palce, kontraktury prstů, zánětlivé onemocnění kloubů a svalů, doléčení fraktur předloktí, pseudoarthrosa humeru se v dnešní ortotice řeší převážně individuálně zhotovenými polohovacími a fixačními ortézami z termoplastů a aquaplastů.

Polohovací dlažky ruky,zápěstí a předloktí z aquaplastu nebo polyetylenu