Ortézy dolních končetin

Ortéza je pomůcka ovlivňující funkci pohybového ústrojí. Aby pohybové ústrojí mohlo plnit v životě úlohy na něj kladené, musí být splněny čtyři základní podmínky:

• Stabilita - Základem pohyb. ústrojí je kostra, tj. kosti spojené klouby a vazy,od kostí vyžadujeme pevnost a nosnost při zatížení. Pro stabilitu je důležité, aby vazy a svaly udržely klouby v žádané poloze. Není-li tomu tak, pak kloub není ovládán a je porušena první podmínka funkce pohybového ústrojí.
• Pohyb – K pohybu jsou uzpůsobeny klouby. Vzájemný pohyb řetězců (kostí,kloubů a svalů) umožňuje chůzi, úchop apod. V každém kloubu je vymezen rozsah pohybu, který je považován za fyziologický. Pokud je pohyb zvětšen, dochází k hyperextanzi, hyperflexi. Pokud je omezen, dochází ke kontrakturám. Může se objevit i patologický pohyb do stran-viklavost. Jiný příklad pseudoathrosa.
• Síla svalová – Sval ovládá pohyb a zajištuje stabilitu. Každý pohyb na těle ovládejí dvě skupiny svalů působících antagonisticky – musí však být v rovnováze. Pokud jedna skupina převažuje, dochází k nerovnováze a končetina nebo její část ztrácí funkci.
• Citlivost – Důležitá je citlivost informující o okamžitém stavu pohybového ústrojí – „polohocit“.
  Pro správné pochopení funkce ortézy a pro její vhodně zvolený předpis a stavbu musíme tyto podmínky studovat zvažovat odděleně,.

Ovlivnit funkci pohybového ústrojí ortézou můžeme:

• Staticky: ortéza nemá žádné pohybové prvky, fixuje končetinu a svalstvo uvádí do klidu.
• Dynamicky: ortéza může působit na pohyb různým způsobem
  • koriguje vadné postavení – působí redresi
  • usměrňuje nebo omezuje pohyb
  • nahrazuje ztracenou svalovou činnost – ortézy podpůrné
  • ortézy léčebné používáme dočasně, jako pooperační a rehabilitační pomůcku.

Ortézy kompenzační, které kompenzují konkrétní vadu pohybového ústrojí se zpravidla používají trvale.

Ortézy ovlivňující stabilitu:

• Ortézy podpůrné (podpěrné) mají kompenzovat ztrátu nosnosti, pevnosti kostí.
• Ortézy znehybňující udržují stabilitu tam, kde svalový aparát je poškozen a neudrží kloub v žádné poloze.

Nejednou ortézy působí oběma způsoby (náhradou nosnosti i znehybněním) u atrofických a slabých končetin po obrně.Ortézy ovlivňující stabilitu jsou většinou ortézy kompenzační a používají se trvale.
Mohou však být používány i léčebně – tj. dočasně, např. ortézy typu Sarmiento při léčení zlomenin nebo ortézy skořepinové s tibiálním štítem používané po operaci pakloubů (pseudoathros), cysty,po prolongaci končetiny, po vyjmutí zevního fixátoru apod.

Ortézy ovlivňující pohyb:

Ortézy korigující vadné postavení. Typickým příkladem jsou redresní ortézy nohy pro pedes equinovari, MTT adducti nebo trupové otrézy při lěčení skolioz typu Boston, Cheneau, CBW, kde derotací vadného postavení obratlů dosáhneme vyrovnání křivky.

Ortézy usměrňující pohyb:

Např. vhodná kolenní otréza může navrátit kolenu dostatečnou pevnost a funkci zahraněním patologických pohybů při nestabilitě – abdukce, addukce (viklavé koleno). Ortézy pro doléčení operativních zákroků na kloubech, kde lze nastavit rozsah pohybu.

Ortézy nahrazující práci svalů:

Jde o ortézy s dynamickým působením. Práce ochrnutého svalu může být nahrazena ortézou která používá práci jiného svalu – princip tahového mechanismu, využívá se jen v protetice.

Pero nebo gumový tah – při parésách DK – peroneál. tahy a osmičkové bandáže. Hydraulický nebo elektrický pohon – jsou to složité a nákladné ortézy, které se nepoužívají běžně.