Ortéza je pomůcka ovlivňující fci pohybového ústrojí. Aby pohybové ústrojí mohlo plnit v životě úlohy na něj kladené, musí být splněny čtyři základní podmínky:
Pro správné pochopení funkce ortézy a pro její vhodně zvolený předpis a stavbu musíme tyto podmínky studovat zvažovat odděleně,.
Ovlivnit funkci pohybového ústrojí ortézou můžeme:
Ortézy léčebné používáme dočasně, jako pooperační a rehabilitační pomůcku.
Ortézy kompenzační, které kompenzují konkrétní vadu pohybového ústrojí se zpravidla používají trvale.
Nejednou ortézy působí oběma způsoby (náhradou nosnosti i znehybněním) u atrofických a slabých končetin po obrně.
Ortézy ovlivňující stabilitu jsou většinou ortézy kompenzační a používají se trvale.
Mohou však být používány i léčebně – tj. dočasně, např. ortézy typu Sarmiento při léčení zlomenin nebo ortézy skořepinové s tibiálním štítem používané po operaci pakloubů (pseudoathros), cysty,po prolongaci končetiny, po vyjmutí zevního fixátoru apod.
Typickým příkladem jsou redresní ortézy nohy pro pedes equinovari, MTT adducti nebo trupové otrézy při lěčení skolioz typu Boston, Cheneau, CBW, kde derotací vadného postavení obratlů dosáhneme vyrovnání křivky.
Např. vhodná kolenní otréza může navrátit kolenu dostatečnou pevnost a funkci zahraněním patologických pohybů při nestabilitě – abdukce, addukce (viklavé koleno). Ortézy pro doléčení operativních zákroků na kloubech, kde lze nastavit rozsah pohybu.
Jde o ortézy s dynamickým působením.
Práce ochrnutého svalu může být nahrazena ortézou která používá práci jiného svalu – princip tahového mechanismu, využívá se jen v protetice.